Průzkum společnosti Johnson & Johnson s.r.o. ale ukázal, že tento způsob samoléčby může mít i svá úskalí. Více než polovina Čechů (56 %) totiž alespoň občas nerespektuje informace obsažené v příbalové informaci. Délku a způsob užívání volně prodejných léků si určují sami podle situace. Opatrnější jsou v tomto směru ženy. Na doporučení častěji dbají také lidé vzdělanější a starší.
Lednový průzkum prokázal, že lidé si s dodržováním pokynů v příbalových informacích příliš hlavu nelámou. Až 45 % dotázaných čas od času nedodrží předepsanou délku užívání, celých 11 % ji pak nedodržuje téměř pravidelně. Aktuálně se to týká především přípravků proti rýmě a chřipkovým virózám. Více než polovina respondentů přitom často nerespektuje ani radu lékárníka, a léčivý přípravek používají libovolně dlouho, tzv. dle potřeby.
To, co v příbalové informaci lidi zajímá nejvíce, je dávkování a charakteristika léku. Ujišťují se tak především, zda přípravek léčí jejich zdravotní problém. Mezi vyhledávané informace patří i nežádoucí účinky. Nejmenší pozornost je věnována složení léku a době, po kterou smí být používán k samoléčbě. Obecně více riskují při léčbě lidé s nižším vzděláním nebo mladí. Ti se o informace o účincích léčivých přípravků a způsobu jeho použití zajímají nejméně.
„Výzkum bohužel potvrdil naše obavy, a totiž že v případě používání volně prodejných léků nejsou lidé dostatečně opatrní. Drtivá většina respondentů uvádí, že sice příbalovou informaci čte, ale více než polovina z nich si i přesto délku a způsob užívání léku stanovuje dle svého uvážení. Ve velké míře to platí například u nosních kapek, u nichž téměř polovina respondentů uvedla dobu užívání delší než jeden týden,“ komentuje výsledky průzkumu Veronika Frischová, brand manažer společnosti Johnson & Johnson s.r.o,.a dodává: „Je sice pravda, že u volně prodejných léčivých přípravků není bezprostředně nutný odborný dozor lékaře, nicméně i v tomto případě je nezbytně nutné přesně dodržet pokyny v příbalové informaci. Jinak by se mohlo stát, že si pacient samoléčbou spíše uškodí.“
Příklady volně prodejných léků, u nichž při svévolném užívání, hrozí komplikace
Paracetamol
Je nejběžnější lék používaný k léčbě bolestí zubů, hlavy, páteře a ke snižování horečky při nachlazení. Při užití tablet v rychlém sledu za sebou může dojít k předávkování a to hlavně v případech, kdy nemocný užije preparáty s různým názvem, aniž by to bylo z názvu patrné. Léčebná dávka paracetamolu pro dospělé je 500-1000 mg na jednu dávku (v závislosti na váze nemocného). Celková denní dávka je pak max. 4 g, což je celkem asi 8 tablet. U dětí je dávkování ještě přísnější - podle váhy 10-15 mg na kilo a dávku s dodržováním odstupu mezi jednotlivými dávkami alespoň 6 hodin. Dlouhodobé užívání vysokých dávek (nad 4 gramy na den) může vést k poškození jater a ledvin i následné smrti. Při požití alkoholu se účinek na játra zesiluje.
Ibuprofen
Je lék s účinkem na bolest, teplotu a navíc i s protizánětlivým efektem, který se užívá i při léčbě artróz a artritid. Užívají ho tak velmi často starší pacienti, u kterých hrozí riziko komplikací nejvíce, především vznik srdečních a mozkových cévních příhod. Běžná dávka ibuprofenu je 3x400 mg (celkem 1200 mg), která může být maximálně zdvojnásobena. Při dlouhodobém užívání i běžných dávek může být poškozená sliznice žaludku, která se projeví nevolností, zvracením, krvácením trávicího traktu. Nežádoucí účinky se sníží, když se lék požije s jídlem.
