Na Facebooku se nám pak sešla spousta zajímavých tipů a triků, jak dětičky přesvědčit, že právě dozrál čas odhodit plenky a usednout na nočník. Vaše příspěvky jsme setřídili a tady jsou:
Brzké vysazování
Eva Šebestová: Malou dávám na nočník od deseti měsíců. Někdy se vyčurá, někdy ne, ale zatím to bere jako hru. Nočník si dokonce i přitáhne, když ji na něj posadím, tak za chvilku chce vstát a ještě se podívá, jestli tam něco vykonala.
Renata Macurová: Já u druhé dcery zkusila stejný postup jako u první a v jedné věci se mi vyplatil. Začala jsem ji dávat na nočník v zásadě hned, jak sama pevně seděla, tzn. ve věku, kdy ještě děti tak nevzdorují a na nočník si zvykla jako na běžnou věc. V zásadě od jednoho roku kaká výhradně do nočníku a na kakání si i jako první volala. Teď je jí 26 měsíců a i když je to od 15ti měsíců pěkná brebentilka, tak na čurání si moc nevolá (volá hlavně z postýlky), ale když na to myslím (popř. vidím, jak se začne kroutit apod.) a v určitých intervalech ji posazuji na nočník, nebo na záchod, tak není problém. Je to o vytrvalosti a taky nervech maminek. Důležité pro mne je, že se nočníku nebojí a bez problémů si na něj sedne. V noci mívá většinou suchou plínku a přes den máme „nehodu“ tak jednou, dvakrát do měsíce. Hlavní je i to, že dítě musí mít dozrálý močový měchýř, aby poznalo, kdy se mu chce čurat a vydrželo. A i když se názory různí, kdy začít na nočník vysazovat, tak jsem ráda, že jsem to udělala dřív a dcerka si díky tomu na nočník lépe zvykla. Ale opět zde platí, že každé dítě je jiné a na každé platí něco jiného... A ještě jedna věc, co u nás celkem zabírá. Byla jsem s dcerkou v obchodě, kde si sama vybrala kalhotky s oblíbeným obrázkem, a když je oblékáme, tak ji připomínám, že se nesmí počurat, že by byl počuraný ten obrázek. Pak si to sama říká, že si ty hezké kalhotky nesmí počurat…
Jitka Jadrná: Našemu synovi je 13 měsíců a už druhý měsíc zkoušíme nočník. Zatím je to super, už se tam i párkrát vyčural a už i dvakrát vykakal. Sice jen trochu a zbytek do plínky, ale už to, že tam něco udělal, je zázrak. Jinak si nočník někdy i sám přinese a tak ho na něj posadíme, trvá to trochu déle, sedí a sedí, klidně i 10 minut a pak se to povede. Pochválíme, ukážeme a hotovo. Jsem zvědavá, jak dlouho mu to vydrží, ale věřím, že za chvíli budeme bez plínek!
Veronika Krátká: Mně se vyplatila pevná vůle. Asi tak od pěti měsíců, kdy malá začala sedět, po každém jídle a v různých intervalech prostě posazovat na nočník. Samozřejmě, že i v noci. Někdy se mi vůbec nechtělo vstávat, ale zvládli jsme to a ještě než nám byl rok, tak jsme měli plínu přes den jen na cestování, kdyby náhodou a stejně tak přes noc. Od roka a 4 měsíců zhruba jsme úplně bez, tak hodně štěstí a pevné nervy všem!
Juchání a zpěv
Buchlová Nekolová Andrea: Nám jsou dva roky a nočník je od začátku nepřítel, takže jsme pořídili zpívající a když už se tam vyčurá, tak celá rodinka juchá a chválíme a chválíme a je to čím dál lepší.
Vytrvalost a důslednost
Markéta Tomanová Hudečková: Tak já malému sundala plínku přes den, když měl 1,5 roku. Nejdřív jsem mu dokola říkala, že má volat. Nočník měl stále před sebou. Počurával se často. Prala jsem a prala. Ale nesmíte povolit, jinak jsou pak děti zmatené. Já prala 14 dní v kuse, ale pak začal volat: „Mami, lulu!“ Kakání bohužel bylo horší, to trvalo déle a končilo ve slipech, ale pak na to přišel sám. Ve dvou letech jsem mu sundala plínku i na noc, dala pod plachtu slídu. V noci jsem ho dávala čurat, čural ve spánku. Nyní bude mít v dubnu tři roky a čurá sám ve stoje a v noci si zavolá, ale většinou jde a ráno. Jinak, co na něj platilo: Že si může sám vylít nočník do WC a spláchnout. Vše se naučil jednoduše, že to pochopil, na to máme štěstí, že rozumí všemu a od dvou let mluví jako my. Hlavně vytrvat a nikdy se nevracet zpět. Když jednou dítěti řeknete, že už plínka nebude, že se chodí na nočník, nesmíte mu ji znova po třech dnech dát s tím, že na to nemáte nervy, dítě je pak zmatené a když mu ji pak zase sundáte, bude z toho úplně vedle.
Kamila Černá: V 18 měsících jsme dceru v létě brali ven bez plín. Dostávala ale kalhotky, aby si nemyslela, že bude čůrat, kde ji napadne. Než začal podzim, tak jsme to vypilovali. Od 20 měsíců má plínu jen na noc. Odpolední spaní je taky bez plíny. Akorát pod dceru dávám podložku na přebalování, kdyby náhodou. Na noc plínu dáváme, ale už jí budou příští měsíc dva roky, tak to musíme taky odbourat. Musíte být milé maminky důsledné. Nic jiného.
Bubáci a čerti
Radka Kailová: Nám je 26 měsíců, s nočníkem jsme bojovali od léta a nic. Když byl nahatý, tak šel, jen co jsem mu dala slipy, tak konec a nočník neexistoval. Teď nám plínky sebrali bubáci a nechávají nám vždycky jen jednu na noc pod polštářem a zatím to funguje.
Jarmila Uhlířová: U nás zabral Mikuláš a čert. Od té doby to zkoušel a teď už chodí sám. Řekli jsme mu, že by to tu smrdělo, jak v pekle a čerti by se přišli podívat. No, trvalo to dlouho, ale teď už na nočník chodí a je mu 2,5 roku, přes noc ale plenku ještě máme. Akorát problém je, že teď pořád běhá doma bez kalhot.
Nočník vyměnit za redukci
Jana Barbati Chadová: Moje starší dcerka nočník nikdy nechtěla ani vidět. Chtěla rovnou na záchod, tak jsme pro ni koupili redukci a na nočník ji nikdy nenutili... Plenky přes den přestala nosit v roce a půl. Podle mě, pokud dítko na nočník nechce, je kontraproduktivní ho na něj nutit. Spíš zafunguje psychologie, tedy alespoň v našem případě zafungovala skvěle.
