Některé dítě může mluvit plynule, a začne zadrhávat nebo koktat ze dne na den, jinému se potíže s řečí postupně zhoršují.
Co koktavost způsobuje:
Co vlastně koktavost způsobuje, se dodnes nepodařilo přesně určit. Zřejmě se jedná o kombinaci více faktorů, dědičností počínaje, různými vnějšími podmínkami konče. Někdy může být spouštějícím momentem smutná nebo i radostná událost. Proto není ani tak důležitá příčina, ale to, co koktavost u dítěte může udržovat či zhoršovat.
Historicky se metody, jak koktavost odstranit, dají počítat na stovky, ale žádná univerzální neexistuje. Každopádně pokud máte doma dítě, které zadrhává, neodkládejte dlouho návštěvu logopeda a začněte s ní bojovat co nejdříve. Dobrá zpráva je, že až 80 % dětí začne do sedmi let mluvit plynule, z toho polovina do půl roku od začátku potíží.
Kolem třetího roku věku dítěte se začíná bohatě rozvíjet slovník dětí, a zde mohou právě vznikat první potíže s plynulostí řeči. Většina dětských lékařů tyto první varovné signály přehlížejí a vedou rodiče k tomu, aby se neznepokojovali, že se nic neděje. Z hlediska logopedického je dobré se i těmito signály zabývat a nastávající potíže s logopedem řešit.
Jak vadu řeči zvládat
V některých případech vada řeči souvisí i s psychikou dítěte. Psychickému zvládnutí vady řeči u malých dětí pomáhá právě rodinná terapie, která by měla být součástí logopedické péče. „Důležité je nepřipomínat dětem, že koktají. Rodiče často dělají chybu, že dítě opravují, dokončují za něj věty nebo chtějí, aby větu opakovaně řeklo správně. Jistě že mu chtějí rodiče pomoci, ale dítě si musí prožít, že má čas. Dospělí většinou spěchají, dítě se zasekne a ten pocit, že vše musí říct rychle, mu ještě víc znemožní se vyjádřit,“ vysvětluje primář brněnské kliniky LOGO – Prim. PhDr. Petr Staníček. „Velmi účinné jsou také diagnostické a terapeutické pobyty na naší klinice, kde pomocí komplexní terapie více zainteresovaných odborností dokážeme našim klientům během krátké doby pomáhat,“ doplňuje přednostka kliniky PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D.
Co tedy pomáhá?
• Pokuste se o klidné domácí prostředí
• Mějte trpělivost a nepopohánějte potomka v řeči ani ho neokřikujte
• Mluvte s dítětem pomaleji a klidně, nezahrnujte ho velkým počtem otázek
• Nedokončujte za něj věty ani myšlenky
• Během práce s dítětem nebo při jídle vypněte všechny rušivé přístroje
• Když na vás dítě mluví, věnujte mu plnou pozornost
• Nenechte nikoho z příbuzných či známých, aby vaše dítě v řeči přerušovali
• Snažte se obohacovat slovní zásobu dítěte a jeho komunikační dovednosti
• Pozitivně potomka motivujte a vysvětlete mu, že každý má nějaké potíže
• Mluvte s dítětem o stresových situacích a pomozte mu je zvládnout
Neobviňujte se, ale pomáhejte
Dnes už je překonaná teorie, že by za koktání u dětí mohla pouze nezodpovědná matka, nicméně jako rodič můžete potomkovi podstatně pomoci, a tak musíte vědět, jak na to. Pro takové dítě je důležité, aby nebylo přetěžované a mělo klidné a harmonické rodinné prostředí. Koho by napadlo, že důležitá je i strava -například nedávat dítěti příliš energetickou stravu, jakou je kakao nebo čokoláda.
Důležité je období před nástupem do základní školy a samotná školní docházka. Na dítě jsou kladeny povinnosti a sociální prostředí dítěte je jiné, než na jaké bylo zvyklé. Podpora dítěte a eventuálně pomoc ze strany učitele je rovněž důležitým momentem, na který bychom neměli zapomínat.
Každopádně u všech poruch tohoto typu platí, že čím se začne s terapií dříve, tím lépe. U dětí je zaměřena na prostředí v rodině a bezprostřední okolí dítěte, nepřetěžování, stabilitu režimu dne, tempo, rytmus, melodii hlasu. „Podporujeme sebevědomí dítěte. Ve spolupráci s psychologem nacvičujeme zvládnutí základních stresových situací - například děti jako nakupují, vytvoří frontu a pak se záměrně popichují a stresují za přítomnosti psychologa. Ten jim pomáhá, jak mají takovou situaci zvládat,“ popisuje Petr Staníček a dodává, že čím je dítě starší, mění se i terapie.
Když vaše dítě koktá, hlavně nezoufejte. Pomáhejte mu, a pokud nejde koktavost zlomit, naučte je s ní žít. Věřte, že naděje na zlepšení umírá poslední a dosavadní způsoby terapií jsou poměrně úspěšné. Nevzdávejte se a vězte, že tímto problémem trpěli lidé od nepaměti, zmiňoval se o ní už Hippokrates či Aristoteles. Mnoho slavných lidí koktalo, například Winston Churchill, Charles Darwin a další, a přesto vstoupili do dějin.
Varovné příznaky se u každého projevují individuálně a rozhodně nemusí být přítomny všechny najednou:
• mnohočetné opakování prvních hlásek, slabik, částí slov
• změny ve výšce hlasu (s opakováním začátků slov výška i hlasitost hlasu stoupá)
• křečovité napětí ve tváři, na krku i hrudi
• různé pohyby rukou, nohou i celého těla
• nekontrolovatelný pohyb rtů a jazyka
• vkládání nepatřičných slov i vět do plynulé řeči
• prodlužování hlásek nebo napínání hlasu
• viditelný zápas s řečí, vyhýbání se určitým slovům či hláskám
• potíže s pravidelným dýcháním při mluvení
Zpracovala:
PaedDr. Ilona Kejklíčková Ph.D
Klinický logoped a soudní znalec ve zdravotnictví
Soukromá klinika LOGO s.r.o.
www.moje-klinika.cz
