Vady řeči a jejich projevy
K poruchám zvuku řeči patří huhňavost, což je nesprávná nosová výslovnost, kterou mohou způsobit zvětšené nosohltanové mandle či obyčejná rýma. Mezi vady, souvisejícími s plynulostí řeči, se řadí koktavost a breptavost. „První zmíněná se projevuje četným opakováním jednotlivých slabik slova, třesem či škubáním ve tváři a na krku, prodlužováním hlásek či protahováním pomlk,“ říká logopeda Martina Petrášková a dodává, že se jedná o jednu z nejobtížnějších poruch řeči. Mívá velmi negativní dopady na psychiku dítěte a její léčba vyžaduje profesionální vedení a značnou trpělivost. Breptavost je pak porucha dynamiky a tempa řeči, kdy je projev mluvícího velmi rychlý a díky tomu zkomolený. Breptavé dítko je neklidné, mívá zbrklé pohyby, ale soustředěním a pevnou vůlí se dá tato logopedická porucha úspěšně zvládnout. K nejběžnějším pak patří poruchy artikulace neboli výslovnosti řeči. Řadí se sem patlavost a porucha artikulace. Snad nejznámější je špatná výslovnost hlásky r tedy ráčkování a hlásky ř.
Jsou dvě možnosti, jak problémům s vývojem řeči u dětí předejít. Jednak je to tzv. domácí péče. Jako rodiče bychom měli děti podporovat v kontaktu s dalšími dětmi, hodně s nimi mluvit, číst jim knížky, chodit do divadel a vůbec se snažit, aby neustále nové věc a měly podněty k mluvení. Druhou možností, jak přemoci logopedické vady je odporná péče. První cesta vede k pediatrovi, který se o dítě dlouhodobě stará. Teprve ten pak navrhne speciální vyšetření v logopedické ambulanci.
Základem vyšetření je anamnéza. „Nejdříve udělám pohovor s rodiči malého pacienta. Ptám se prostě na jeho dosavadní vývoj a okolnosti vzniku poruchy řeči. Součástí vyšetření bývá orientační zkouška sluchu, dýchání, obratnosti při vyslovování, výslovnosti a slovní zásoby,“ uvádí logopedka Petrášková a vysvětluje, že další logopedické vyšetření má podobu rozhovoru nebo hry. Pomocí slovních hříček, říkanek nebo speciálních slov tak dítě není nervózní, uklidní se a snadněji lze rozpoznat, jaký má vlastně problém a zahájit léčbu. Ta většinou spočívá v opakování sporných slov, nahrazování špatně vyslovovaných hláset jinými (například místo špatného r se stále opakuje t). Logopedie pro děti je ovšem vedena vždy formou hry. „Rodiče by si ovšem měli uvědomit, že jde o trochu delší čas, který je k nápravě řeči potřeba. Neměli by na dítě spěchat, věnovat se mu i doma a smířit se s faktem, že někdy jsou zejména u školáků potřeba nejen měsíce, ale i třeba dva roky než se řeč vylepší,“ dokončuje Petrášková.
Má vaše dítě řečové problémy? Dejte ho do logopedické třídy.
V mnoha školách už existují samostatné logopedické třídy. Jestliže se tedy bojíte, že by vaše dítě mohlo mít problémy v normální škole, protože by se třeba kvůli své vadě stydělo, určitě si najděte školu, kde jsou třídy pro žáky s vadami řeči. Dětem je zde totiž věnována cílená péče během celého dne, ve třídě je menší počet dětí a všechny jsou na tom vlastně stejně. A nemusíte mít strach, že se dítě bude hůř učit.Výuka probíhá podle běžných osnov, učivo není redukované oproti běžným třídám, nad rámec běžné výuky je poskytována jedna hodina logopedické péče denně. Přizpůsobeno je jen tempo práce a hodnocení žáků, které je různé podle stupně vady. Po překonání potíží (nejčastěji to bývá po ukončení 2. ročníku) bývá dítě přeřazeno do běžné třídy nebo se vrací do školy v místě bydliště.
podnětné prostředí pro rozvoj řeči, každodenní cílená náprava potíží
péče speciálního pedagoga
tolerantní hodnocení, individuální tempo
vlídnější prostředí pro děti s potížemi, snadnější začlenění do kolektivu
Co potřebuje mé dítě, by mohlo nastoupit do logopedické třídy?
K zařazení do logopedické třídy je třeba si opatřit vyjádření školského poradenského zařízení, nebo před začátkem školní docházky alespoň doporučení logopeda. Přestopit do logopedické třídy je ale samozřejmě možné i během školního roku. Některé logopedické třídy ovšem vyžadují i posudky pediatrů a dětských psychologů. Seznam posouzení vám dají na každé škole.
Text: Markéta Králová
