Kouzelné České Švýcarsko

Do vesničky Růžová v Českém Švýcarsku jsem vyrazil tzv. na blind. A můj první zážitek zde byl vskutku růžový. Při hledání ubytování jsem narazil na prodejnu mýdlárny Rubens. Krásně to tam vonělo a paní majitelka mi vyprávěla, že mýdla vyrábějí pouze z přírodních surovin, jen do přírodních materiálů je také balí a že mýdla vyrábějí ručně zastudena, což zaručuje zachování všech výživných složek. A poradila mi i s ubytováním. Penzion U Stehlíků vás dostane svojí klidnou a hlavně rodinnou atmosférou. Manželé Stehlíkovi, kteří svůj penzion i provozují, vám rádi poradí, kam se vydat. Já si udělal výlet na Pravčickou bránu přes soutěsky říčky Kamenice.

 

 

 

Hned po ránu jsem vyrazil po žluté značce na Hájenky. Je to asi 10 minut. Pak po zelené lesem stále z kopce asi 30 minut k rozcestí mezi soutěskami. Z tohoto rozcestí vede po proudu říčky Kamenice cesta vytesaná skalami s mnoha tunýlky do přístaviště Tiché neboli Edmundovy soutěsky. Tam vás čeká plavba s vtipným komentářem. Z rozcestí se klidně dejte i opačným směrem proti proudu do přístaviště Divoké soutěsky nebo přes můstek vzhůru do stráně, což je směr právě na Pravčickou bránu kolem hotelu Mezní Louka.

 

Cestou se zastavte u Loupežnického hradu vytesaného do skály v roce 1383. Na Mezní Louce je také parkoviště, kde lze nechat auto, pokud se vám nebude chtít z Růžové pěšky. A rozhodně svůj vůz jinde než na parkovišti nenechávejte, jinak vás vysoká pokuta nemine. Z rozcestí na Mezní Louce je to asi šest km k Pravčické bráně. Cestu zvládnete s malými dětmi v pohodě. Je celkem rovinatá, a hlavně vede krásnou přírodou s pěknými vyhlídkami.

 

Asi tak po hodince se nad vámi objeví největší přírodní pískovcový most v Evropě vysoký jako sedmipatrový panelák, ale nesrovnatelně krásnější – Pravčická brána. Její rozměry jsou neuvěřitelné a ve spojení s okolní přírodou se není co divit, že se toto místo stalo už dávno turistickou atrakcí. Již v roce 1826 zde byl výčep, dřevěná bouda pobitá kůrou. V roce 1831 zde čerpal inspiraci slavný pohádkář Hans Christian Andersen a vrátil se sem v roce 1851. A jelikož výčep na úpatí brány brzy přestal turistům stačit, nechal místo něj majitel zdejšího panství kníže Edmund Clary-Aldringen vybudovat v roce 1881 výletní zámeček Sokolí hnízdo. Dnes je zde stylová restaurace a muzeum Národního parku České Švýcarsko.

 

 

Součástí areálu je i několik vyhlídek. Jedna je u úpatí Pravčické brány a další kousek nad ní. Z terasy Sokolího hnízda je také hezká vyhlídka. Tak se pokochejte a pak už zpátky do Růžové. Ale ještě se zastavte v Hřensku. Tam se dostanete přes rozcestí Tři prameny. A jelikož vám už asi notně vyhládlo, zastavte se v některé z mnoha výtečných restaurací v Hřensku. Před spaním si ještě můžete u Stehlíků zahrát kulečník, fotbálek, petanque nebo jen tak posedět v dřevěné pergole s krbem.

 

A co v neděli? Za kulturou k sousedům? Ano do německých Drážďan je to kousek. Zdejší historické centrum má skutečně co nabídnout. Především si nenechte ujít prohlídku Zwingeru. Tento barokní komplex tvoří nádvoří a budovy s vyhlídkovými terasami. Na nádvoří jsou čtyři fontány. Ale nejvíce sem asi láká obrazárna. Hned na začátku expozice vás možná trošku zmatou velká plátna, která vypadají jako od Canaletta, ale místo Benátek je na nich Varšava. Maloval je totiž Canalettův žák a synovec Bernardo Bellotto. Dále zde uvidíte obrazy Rembrandta, Rubense, El Greca, Tiziana, Brouwera. A jako třešinku na dortu uvidíte Raffaelovu Sixtinskou madonnu a asi dva nejznámější andělíčky na světě. Díky obrazárně v Drážďanech vznikl tak trochu i název České Švýcarsko.