Na soud se totiž před pár dny obrátila žena, která chtěla porodit doma své třetí dítě. Vyšetření měla v pořádku a byla zdravá. Nemohla ale sehnat porodní asistentku, proto požádala nemocnici, aby jí nemocniční porodní asistentku poskytla. Nemocnice to odmítla s odůvodněním, že v souladu s platnými standardy poskytují zdravotníci péči pouze hospitalizovaným pacientům. Navíc zaměstnanci mají pracovní smlouvu na poskytování péče na pracovišti, pokud by ji poskytovali jinde, pracovní smlouvu by porušili.
Ve svém verdiktu Městský soud v Praze odkázal na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Podle toho mají ženy právo na volbu místa porodu a stát má povinnost zajistit k tomu odpovídající podmínky. Ale ani po tomto rozhodnutí ministerstvo zdravotnictví a gynekologická společnost nepodporují plánované porody doma. Stále argumentují bezpečím pro rodičku i novorozené dítě. Jak uvedl prezident České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák, i když soud rozhodl, že se má poskytovat a plánovat poskytování péče non lege artis, je to jeho rozhodnutí, ale že by to změnilo jejich zásadně negativní stanovisko k domácím porodům, to se nedá předpokládat.
V Česku většina porodních asistentek pracuje na porodních klinikách. Skupina asistentek, která prosazuje porody v domácím prostředí, se snaží dosáhnout toho, aby vedení domácího porodu stát uznal a zdravotní pojišťovny jim za to platily. Teď si ženy porodní asistentku pro porod doma platí samy. Ministerstvo zdravotnictví ale v tuto chvíli o změně zákona neuvažuje. Jak uvedl mluvčího ministerstva Vlastimil Sršeň, primární je zajistit bezpečí pro matku a novorozené dítě.
